Nikdy nezapomenu na moment, když jsem tohle město uviděl poprvé. Autobus projížděl skalnatými horami a najednou projel soutěskou, přejel obzor a za oknem se rozevřelo údolí s rozesetými oranžovými střechami domků podél rozlehlé modré mořské zátoky obklopené kopci porostlými borovicemi.
Marmaris je jedno z turistických letovisek na jihozápadě Turecka. Oblibou a návštěvností se řadí vedle Bodrumu, Izmiru nebo Antalye. Původně rybářské městečko s několikatisíciletou historií zažilo stavební boom v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století a od té doby ho každoročně přes léto okupují deseti až statitíce turistů. Město má dneska asi tři sta tisíc obyvatel, ale přes léto tady údajně pobývá až milion lidí. Nabízí nekonečné písečné městské pláže, obchody, noční kluby, výlety lodí, atd., atd., atd. Tolik wikipedie a weby cestovek...
Pokusím se vám tohle místo přiblížit trošku osobněji...
Pamatuju si, že když jsem tady poprvé vystoupil z autobusu, první nezapomenutelný dojem bylo vedro! Po klimatizovaném autobusu to bylo jako narazit do hradby z horka. Nejspíš to znáte ze svých dovolených v jižních zemích, ale napoprvé je to vždycky šok. Sluníčko tady na jihu v létě prostě svítí tak nějak jinak - spíš peče. Už několik let se pokouším srovnat vedra v Česku a na jihu Turecka, protože i v té naší kotlině se někdy teploměry tlačí až ke čtyřicítce, ale pořád jsem ten rozdíl nedokázal uchopit. Je tady ale prostě hic!
Moře je přes léto fajně teplé a klidné. Ti co si potrpí na pořádné mořské vlny si tady na své moc nepřijdou. Můj nejoblíbenější čas na plavání je tak kolem osmé ráno. Když se probudíte, do plavek vklouznete přímo z postele ještě se zalepenýma očima a uděláte si malou procházku přímo k moři, které je klidné jak zrcadlo. Nikde nikdo, jenom vy a patnáctiminutové ranní plavání před snídaní.
Nemůžu nezmínit zdejší jídlo! Stačí se jen doptat, a najdete místa, kde jednou až dvakrát týdně místní farmáři prodávají zeleninu a ovoce. Až v Turecku jsem si po letech vzpomněl, jak chutnala rajčata od babičky ze zahrady. Mezi moje nejoblíbenější pokrmy tady samozřejmě patří kebab, který se prodává na každém rohu a v podstatě nikdy nešlápnete vedle. Zvyknul jsem si i na slaný jogurt Ayran, horký černý čaj na pláži a namísto stánků se zmrzlinou všude vařená kukuřice.
Vždycky mě potěší místní služby - dodneška jsem nepochopil jak je možné, že kluk, co v centru prodává (výborný) kebab, si mě pamatuje i když jsem u něj naposledy byl před týdnem.Celkově v obchodech stačí zapříst jenom krátký zdvořilostní pokec a prodavač si vás zapamatuje i do příštího léta.
V ulicích Marmarisu narazíte na několik druhů turistů. Osobně jsem si je roztřídil do těchhle skupinek: Bohatí Angličani - většinou posedávají v drahých restauracích/kavárnách, bafají vodárnu nebo mlsají humra a tváří se znuděně a nad věcí. Méně bohatí Angličani - potulují se po městě - chlapi výhradně bez trička - potetovaní jak piráti z Karibiku, spálení jak raci, v jedné ruce cigáro, ve druhé pivo, u všeho se fotí a pořád na sebe něco hlasitě pořvávají. Rusové - nejvýraznější rys je množství zlata na všech členech těhhle skupinek, odmítají mluvit jinak, než rusky a když zaslechnou mluvit vás, podivují se, jakou divnou Ruštinou to mluvíte.
A pak jsou tady tzv. Východňáři, turci z východotureckého venkova. Na ty narazíte nejčastěji u vody na pláži a poznáte je podle tepláků, ve kterých se většinou i (všichni) koupou. V centru města se dá narazit i na Čechy, kteří sem nejčastěji jezdí na jednodenní výlety z Rhodosu. Když je potkám, nikdy neodolám vslovení hlasitého "Dobrý den" a pak sleduju šokované a potěšené pohledy.
Do Marmarisu se dá cestovat řadou způsobů...za ty roky jsme sem letěli přes Prahu a Istanbul, přes Víděň a Istanbul, z Ostravy na Rhodos a pak lodí (asi 40 kilometrů, takže hodinová cesta trajektem), ale aktuálně je asi nejschůdnější možnost letu z Bratislavy přímo do nedalekého Dalamanu a pak asi 40ti minutová cesta autobusem a jste tady.
Nezmínil jsem spoustu míst, která se v Marmarisu dají navštívit a co se tady dá podniknout. Jako je návštěva místní Maríny, tři tisíce let starého hradu, velkého bazaru, výlet lodí podél pobřeží nebo výlety do okolních hor. To všechno si ale zaslouží samostatný příspěvek, takže se k nim dostanu někdy příště!
Do té doby se mějte fajn a užívejte si léto, ať už jste kde jste!
